Provětráme
Budějce

Jmenuji se Pavel Tůma, v Českých Budějovicích jsem se narodil a vyrostl. Po škole jsem na téměř dvacet let odešel za studiem, prací a zkušenostmi do Prahy i do zahraničí. Nakonec jsem se ale vrátil domů. Říká se, že v Českých Budějovicích by chtěl žít každý. Já rozhodně ano.

Právě roky strávené mimo Budějovice mi daly možnost poznat, jak fungují jiná města. Viděl jsem inspirativní projekty, odvážné nápady i chyby, kterým je dobré se vyhnout. Díky tomu se dnes na Budějovice dívám trochu jinýma očima. Vím, co nám chybí, ale také si uvědomuji, jak velký potenciál naše město má.

Po návratu jsem se pustil do věcí, které mi tu chyběly nebo mi přišly zajímavé. Pomáhal jsem s otevřením prvního coworkingu, rozjel netradiční zmrzlinárnu nebo organizoval cyklistický závod v garážích v centru města. Baví mě propojovat lidi, hledat nové příležitosti a proměňovat nápady ve skutečnost.

Proto kandiduji. Budějovice jsou fajn, ale často mám pocit, že jedeme jen na půl plynu. Ne špatně, ale ani naplno. Máme univerzitu, řeku, šikovné podnikatele, aktivní spolky i spoustu talentovaných lidí. Chtěl bych, aby město dokázalo motivovat a přitáhnout zajímavé lidi, podpořit dobrou iniciativu a nabídnout kvalitní prostředí pro život každé generace.

Ve volném čase jsem nejraději v pohybu. Po městě i do práce jezdím na kole, hraji amatérsky stolní tenis a rád poznávám nová místa. Když přijedu do neznámého města, nezajímá mě jen seznam památek. Raději se jen tak procházím ulicemi, pozoruji, jak město funguje, a hledám, čím je jedinečné. Možná právě proto mě už tolik let baví přemýšlet o tom, jak mohou být Budějovice ještě lepším místem pro život.

Jmenuji se Pavla Heyduková, je mi 29 let a od roku 2024 sem zastupitelkou města a předsedkyní pirátského zastupitelského klubu na budějovické radnici. Narodila jsem se na Hluboké nad Vltavou, ale od svých dvanácti let žiju v Českých Budějovicích. Vyrůstala jsem na Máji, dnes bydlím na sídlišti Vltava. Vystudovala jsem sociologii a veřejnou a sociální politiku na Masarykově univerzitě a profesně se věnuji práci s ohroženými dětmi. Vedu sociální službu pro děti a rodiny a každý den vidím, jak velký dopad mají veřejná rozhodnutí na konkrétní lidské životy.

Do politiky jsem se dostala spíš náhodou. Během studia mě začalo zajímat dostupné bydlení a fungování města. Oslovila jsem Piráty a postupně jsem zjistila, že komunální politika je prostor, kde se dají věci skutečně měnit. V zastupitelstvu působím necelé dva roky a věnuji se především tématům transparentnosti, férového fungování města, kultury, sociální politiky, bydlení a rovných příležitostí pro děti. Jsem přesvědčená, že zastupitel nemá jen souhlasně přikyvovat. Když vidí problém, měl by na něj upozornit. A zároveň hledat řešení a umět o nich kultivovaně mluvit i s lidmi, kteří mají jiný názor.

Můj vztah k Budějovicím se zrodil hlavně díky kultuře. Pořádala jsem Budějovický Majáles, byla první dramaturgyní vznikající Žižkárny, vedla festival Jeden svět a podílela se na organizaci oslav 17. listopadu. Právě díky těmto zkušenostem jsem poznala stovky aktivních lidí, kterým záleží na tom, aby naše město bylo živé, otevřené a inspirativní.

V Budějovicích bych chtěla změnit několik věcí. Chci město, kde mají všechny děti férovou šanci bez ohledu na to, do jaké rodiny se narodily. Chci radnici, která rozhoduje otevřeně, podle jasných pravidel a srozumitelně vysvětluje svá rozhodnutí. A chci město, které podporuje kulturu, komunitní život i kvalitní veřejný prostor, protože právě tyto věci vytvářejí vztah lidí k místu, kde žijí.

Ve volném čase nejraději vyrážím na kulturní akce, jdu s přáteli na dobrý kafe nebo si jen užívám čas se svými blízkými. Mnohem víc než politika mě totiž baví město, které dobře funguje.

Jmenuji se Erik Ferchenbauer, je mi 24 let a jsem budějckým rodákem. Vyrůstal jsem na sídlišti Vltava a posledních osm let žiju v Haklových Dvorech. Budějce tak znám z různých stran, od velkého sídliště až po okrajové části města, kde dodnes některým základním věcem chybí to, co by mělo být samozřejmostí.

Právě to byl před šesti lety, když mi bylo osmnáct, jeden z hlavních důvodů, proč jsem se začal zapojovat do veřejného dění. V Haklových Dvorech i dalších částech Budějc chyběla základní infrastruktura, kanalizace, chodníky nebo kvalitní silnice. Začal jsem se proto zajímat o to, proč některé věci ve městě fungují a jiné ne, a hlavně co s tím můžeme dělat.

Dnes působím jako člen Komise cestovního ruchu a Komise životního prostředí Rady města Českých Budějovic. V posledním roce zastupuji město také v Komisi pro rozvoj metropolitní oblasti. Nejvíce se věnuji místnímu rozvoji, urbanismu, veřejnému prostoru a cestovnímu ruchu. Díky svému studiu a dlouhodobému zájmu se zabývám také bezpečnostní politikou a mezinárodními vztahy. Právě propojení místního a širšího pohledu považuji za důležité. Budějce nejsou izolované město a dobrá řešení můžeme hledat nejen doma, ale i v zahraničí.

Vystudoval jsem obor Cestovní ruch v Třeboni a bakalářská Teritoriální studia se specializací na Soudobé dějiny na Univerzitě Karlově. Nyní dálkově studuji magisterský obor Sociální geografie a regionální rozvoj. Studium mě naučilo dívat se na město v širších souvislostech a vnímat jeho obrovský, ale stále nevyužitý potenciál.

Vedle studia už několik let trénuji děti, fotbal i všesport. Fotbal jsem sám hrál téměř 20 let. Práce s dětmi a sport mě naučily trpělivosti, fair play a hlavně tomu, že skutečné výsledky nepřijdou přes noc. Vyžadují systematickou týmovou práci, vytrvalost a schopnost táhnout za jeden provaz.

Stejný přístup chci přinést i do Budějc. Chci město s promyšleným územním plánem, moderní infrastrukturou, kvalitním veřejným prostorem a místy, kde se lidem dobře žije. Chci radnici, která lidem naslouchá, vysvětluje svá rozhodnutí a bere občany jako partnery. Nechci slibovat zázraky. Chci hledat konkrétní řešení a dotahovat je.

Díky cestování jsem měl možnost poznat téměř 50 zemí světa. Právě tam jsem viděl řadu věcí, které fungují jinak a často lépe než u nás. Baví mě hledat dobré nápady, učit se z nich a přemýšlet, co z nich můžeme využít právě v Budějcích. Nechci kopírovat cizí města. Chci si z nich vzít to, co funguje, a přizpůsobit to našemu městu.

Ve volném čase rád sportuji, jezdím na kole, běhám, fotím a cestuji. A především mě baví dělat věci, za kterými je vidět skutečný výsledek.

Budějce mají obrovský potenciál. Chci, abychom ho společně začali naplno využívat. Provětráme Budějce, ať to tu žije!

Jmenuji se Martin Novotný, jsem českobudějovický zastupitel, správce městské zeleně a referent ochrany přírody ve Strakonicích. Narodil jsem se a celý život žiji v Českých Budějovicích. Vystudoval jsem realizaci a správu zeleně a dnes se profesně věnuji péči o městskou zeleň, streetgardeningu a zlepšování veřejného prostoru. Záleží mi na tom, jak naše město vypadá a jak se v něm lidem žije. Proto se dlouhodobě angažuji také ve spolcích Akční Budějčáci a Cyklo Budějovice.

Do veřejného dění jsem se zapojil už v roce 2011. Tehdy jsem si uvědomil, že když chceme lepší město, nestačí o problémech mluvit, ale je potřeba se aktivně zapojit. Od té doby jsem se podílel na řadě občanských iniciativ zaměřených na ochranu zeleně, kvalitnější veřejný prostor a podporu udržitelné dopravy. Spolu s dalšími lidmi jsme pomáhali nastartovat obnovu parků Dukelská, Mánesova – Čechova nebo nyní revitalizovaného parku Polní. Od roku 2022 působím v zastupitelstvu města a snažím se být hlasem lidí, kterým záleží na promyšleném a odpovědném rozvoji Českých Budějovic.

Kandiduji znovu, protože chci pokračovat v práci, která má konkrétní výsledky. Myslím si, že město budoucnosti není jen o velkých investicích a nových budovách. Stejně důležitá je péče o místa, která používáme každý den. O parky, náměstí, ulice i menší veřejná prostranství, kde se lidé setkávají, odpočívají a tráví volný čas.

V zastupitelstvu se chci zaměřit na další rozvoj kvalitního veřejného prostoru a městské zeleně, která pomáhá zvládat horká léta a zlepšuje kvalitu života ve městě. Důležitá je pro mě také podpora vzniku příjemných míst pro setkávání v jednotlivých čtvrtích a pokračování v rozvoji bezpečné cyklistické dopravy tak, aby se plánované trasy postupně proměňovaly ve skutečně funkční síť.

Ve volném čase mě baví hledat způsoby, jak proměňovat zanedbaná místa v příjemnější prostředí pro život. Věřím, že dobré město nevzniká jen díky velkým projektům, ale především díky každodenní péči o jeho podobu. A že se na ní může podílet každý z nás, třeba i malým záhonem před vlastním domem.

Jmenuji se Adéla Kolářová, je mi 38 let a před sedmi lety jsem se s manželem a rodinou přestěhovala z Prahy do Českých Budějovic. Dnes žijeme na Žižkovce a vychováváme tři děti. Patnáct let pracuji jako kulturní a komunitní organizátorka. Před mateřstvím jsem působila jako hudební dramaturgyně pražského klubu ROXY, dnes organizuji kulturní akce po celé republice. Péče o rodinu, přátele a kvalitu života kolem nás je pro mě přirozenou součástí každodenního života. Všímám si toho, kudy chodíme, jak fungují školy našich dětí, jak vypadají veřejné prostory i jakou kulturní nabídku město svým obyvatelům nabízí.

Ke kandidatuře mě přivedla zkušenost z posledních let. Opakovaně jsem řešila podněty s magistrátem i vedením města a často jsem měla pocit, že místo aktivního hledání řešení přichází spíše snaha problémy zlehčovat nebo odkládat. Ať už šlo o závažné kauzy ve školství nebo o zdánlivě drobné věci, jako jsou veřejné toalety v parcích či bezpečnost veřejného prostoru. Postupně jsem si uvědomila, že pokud chci změnu, nestačí jen upozorňovat na problémy. Je potřeba být součástí rozhodování.

Dlouhodobě se zajímám především o školství, veřejný prostor a kulturu, ve které se profesně celý život pohybuji. Jako matka tří dětí dobře vím, jak důležité je kvalitní školní prostředí, moderní výuka, dostatek pohybu a podpora učitelů. Věřím, že školy mají být místem, kde se děti cítí dobře a kde mají prostor rozvíjet svůj potenciál. Chci také posílit roli školských rad, aby rodiče, učitelé i žáci věděli, že mají možnost aktivně se podílet na životě školy.

Důležitý je pro mě také veřejný prostor. Budějovice by měly být bezpečné, pohodlné a příjemné pro všechny generace. Parky, náměstí a ulice mají nabízet dostatek míst k odpočinku, základní zázemí i pocit, že město myslí na potřeby svých obyvatel.

Velkým tématem je pro mě kultura. Právě skrze ni jsem si k Budějovicím vytvořila vztah. Provozovala jsem ve Slavii hudební klub Tempo vím, jaký potenciál tento dům má. Nestačí opravit budovy, je potřeba zajistit také kvalitní obsah, profesionální vedení a dlouhodobou koncepci. To platí nejen pro KD Slavie, ale také pro Dům umění, Jihočeské divadlo nebo projekt Evropského hlavního města kultury 2028.

Kandiduji, protože chci být takovou spojkou mezi obyvateli a radnicí. Chtěla bych město, které naslouchá, komunikuje a nebojí se řešit věci včas. Město, kde lidé nemají pocit, že obtěžují, když přijdou s nápadem nebo upozorní na problém. Právě takové Budějovice bych ráda pomáhala vytvářet.

Jmenuji se Petra Vicková, je mi 53 let. Pocházím z Trhových Svinů, ale v Českých Budějovicích žiji už více než třicet let. Studovala jsem na Gymnáziu Jírovcova a později knihovnictví v Brně. Mým skutečným životním oborem se ale postupně stala komunikace. Téměř dvacet let pracuji v zákaznických službách, kde jsem denně v kontaktu s lidmi, jejich starostmi i radostmi. Dlouhodobě se také věnuji psaní článků a rozhovorů.

Do komunální politiky jsem se rozhodla vstoupit proto, že mi není jedno, jakým směrem se České Budějovice vyvíjejí. Jsem přesvědčena, že dobré město nevzniká za zavřenými dveřmi, ale právě naopak - otevřenou diskusí a vzájemným respektem. Vadí mi přezíravost, arogance moci i rozhodování bez vysvětlování. Nevěřím na „supermany“, kteří mají odpověď na všechno. Sázím na spolupráci lidí s různými zkušenostmi, na slušnou komunikaci a na ochotu naslouchat.

Chci město vstřícnější, přívětivější a také trochu zábavnější. Město, které s občany komunikuje otevřeně, srozumitelně a včas. Dlouhodobě mi chybí jedno jasné a důvěryhodné místo, kde by lidé našli ověřené a praktické informace o životě ve městě, o připravovaných změnách i důležitých službách. Nemyslím si, že by občané měli základní informace o svém městě složitě hledat v médiích (ta by měla naopak činnost radnice kontrolovat) a na sociálních sítích nebo v diskusích. Město by mělo být jejich prvním zdrojem informací.

Právě komunikaci mezi radnicí a občany bych se chtěla věnovat především. Věřím, že když lidé znají fakta a rozumějí souvislostem, nepotřebují fámy ani polopravdy. Dobře informovaný občan je partner, ne problém. Mým cílem je pomáhat vytvářet prostředí, ve kterém si obyvatelé a vedení radnice vzájemně naslouchají a dokážou spolu mluvit i o složitých tématech.

Ve volném čase mě baví hudba, ochotnické divadlo, literatura a audioknihy. Zajímám se o přírodu, jazyky a ráda cestuji, nejčastěji s manželem na motorce. Mám dva dospělé syny, oba jsou budějovičtí patrioti. Jejich pohled na svět mi připomíná, že město, o kterém dnes rozhodujeme, bude jednou především jejich domovem.

Jmenuji se Barbora Medová a v Českých Budějovicích aktuálně žiji čtvrtým rokem. Přesto mám k městu mnohem delší vztah. Chodila jsem tady na Gymnázium Jírovcova, které zůstalo blízké mému srdci, a řadu let jsem se podílela na Budějovickém Majálesu. Po téměř deseti letech strávených v Praze, doplněných zkušeností ze zahraničí, jsme se s manželem a dětmi rozhodli vrátit právě sem.

Jsem lékařka a vnímám město podobně jako živý organismus. Jeho kvalitu neurčují jen budovy a investice, ale především lidé, vztahy a každodenní život. Proto mi záleží na tom, jak vypadá veřejný prostor, jak snadno se po městě pohybujeme a jestli vytváří podmínky pro setkávání, aktivní život a pocit sounáležitosti.

Ke kandidatuře mě přivedlo přesvědčení, že Budějovice mají mnohem větší potenciál, než dnes využívají. Díky životu v jiných městech jsem viděla příklady dobré praxe i chyby, kterým je možné se vyhnout. Vadí mi, když se důležitá rozhodnutí dělají bez dostatečné komunikace nebo když se dlouhodobé koncepce mění podle momentálních nálad. Myslím si, že město potřebuje jasný směr, otevřenou komunikaci a větší respekt k potřebám obyvatel.

Dlouhodobě se zajímám o kvalitu veřejného prostoru, podporu pěší, cyklistické a veřejné dopravy, dostupnost zdravotních a sociálních služeb i rozvoj kultury. Trápí mě například nedostatek bezpečných tras pro cyklisty, málo kvalitních veřejných prostranství pro děti a rodiny nebo nedostatečné zázemí, které by lidem zpříjemňovalo pobyt ve městě. Jsem přesvědčená, že moderní město má být pohodlné, bezpečné a přívětivé pro všechny generace.

Ráda bych se zasazovala o veřejný prostor, který propojuje lidi, podporuje komunitní život a slouží různým skupinám obyvatel současně. Blízká jsou mi také témata zdravotnictví a sociálních služeb, protože právě dostupnost péče významně ovlivňuje kvalitu života. Důležitá je pro mě také transparentnost rozhodování a aktivní zapojování místních komunit do plánování změn, které se jich bezprostředně dotýkají.

Ve volném čase ráda sportuji, nejlépe venku v přírodě. Odpočívám při vaření, které je pro mě stejně tvořivou disciplínou jako organizování akcí nebo hledání nových nápadů pro město. A možná překvapí, že si doma také vařím vlastní pivo.